Novoroční projev Ammy 2015

Co mohu dělat, aby přestalo utrpení.

1.1.2015

Příchod nového roku vždy představuje radostnou událost, která přináší do našich srdcí naději, nadšení a optimizmus. Amma se modlí k Nejvyššímu, aby se v následujícím roce svět i každý jednotlivec uvnitř byl naplněn mírem, harmonií a štěstím.

Uplynulý rok byl svědkem množství utrpení a bolesti. Tisíce se staly obětí terorizmu. Šokující byl počet mrtvých v Africe, které si vyžádal virus Ebola, stejně jako nedávný masový teroristický útok v Assamu (pozn. 1) a Pákistánu (pozn.2). Vyrovnat se s takovou tragédií není snadné.

Můžeme se zeptat: „Jak se uprostřed takového utrpení můžeme vůbec smát?“ To je pravda; když přijde takové neštěstí, není snadné zůstat šťastným. Ztratit štěstí a upadnout do deprese však není řešení. Když si poraníme ruku a budeme pouze brečet, nikdy si ji nevyléčíme, akorát se nám zanítí. Praktické je, když ránu prohlédneme a ošetříme. Neztrácejme tedy naději a optimizmus ohledně naší budoucnosti. Ztráta naděje a optimizmu z nás dělá ptáky, kteří přišli o svá křídla. Tito ptáci už nemůžou dál létat a podobně i my ztratíme možnost vznést se do výšin svého života. Nesmíme si dovolit ztrácet mentální sílu. Ve skutečnosti je štěstí rozhodnutím, jako kterékoli jiné. Je to pevné rozhodnutí „Ať se mi stane cokoli, budu šťastný. Neztratím odvahu.“

Láska k cíli nám poskytne inspiraci, abychom pokračovali ve snaze náš cíl dosáhnout. I když možná ucítíme bolest, tak ta nás neochromí a my najdeme hezké chvíle i uprostřed trápení. Matka je připravená nést váhu dítěte a podstoupit celou porodní bolest, protože své dítě miluje a chce být s ním spojena. Naše láska k cíli je to, co nám dává sílu čelit všem překážkám.

Když přichází nový rok, velmi často od lidí slýcháme: „Minulý rok uplynul tak rychle. Byl pryč, aniž jsem si toho stačil všimnout.“ Pravda je, že čas neplyne ani rychle ani pomalu. Rychle nebo pomalu jej vnímáme podle situací, ve kterých se nacházíme a podle toho, jaký k nim máme postoj. Možná jsme byli skutečně vytížení, ale měli bychom se sami sebe zeptat: „Proč jsem měl tolik naspěch? Měl jsem naspěch, abych dosáhl něčeho pomíjivého nebo trvalého? Příchod nového roku představuje vhodnou dobu k introspekci a k hodnocení našeho duchovního pokroku. Pokud cítíme, že jsme na tom hůře než dříve, musíme se rozhodnout a nedovolit si ještě větší úpadek. Musíme se ujistit, že opět zamíříme kupředu.

15newyear1

Nový rok je i jakýmsi jemným připomenutím skutečnosti, že opět končí jeden rok života na této zemi a naše setkání se smrtí je tak o rok blíže. Před smrtí neuteče nikdo. Přijít může kdykoli. Měli bychom se sami sebe zeptat: „Kdybych se nyní setkal se smrtí, dokázal bych jí čelit s úsměvem? Nebo bych se třásl strachem a nejistotou?“ Pokud bychom skutečně pochopili spiritualitu, nemůžeme mít vůbec žádný strach. Viděli bychom vše tak, jak je a nevytvářeli žádnou nesmyslnou připoutanost.

Život je jako bydlení v pronajatém domě. Nemůžeme tam zůstat natrvalo. Jednoho dne budeme muset dům opustit. Pokud si při pronajímání domu stavíme ještě další, mnohem hezčí a prostornější vilu sami pro sebe, nebudeme při opouštění našeho pronájmu ničeho litovat. Naopak, budeme šťastní. Když se nám ale nepodaří najít místo, kde bychom se mohli trvale usídlit, budeme žít stále v obavách: „Kam půjdu, když mě odsud vyhodí?“ Tak, jako se přesuneme z pronajatého domu do vlastního, musíme se připravit i na přestup z tohoto najatého domu – těla – do domu našeho ducha, který je naším pravým domovem.

Každá připoutanost, kterou si vůči světu vytvoříme, jen dále vyčerpává naši duševní sílu. Zpočátku můžeme mít pocit, že se jedná jen o malou připoutanost a není se třeba ničeho bát. Naše připoutanost ale mezitím roste a my vidíme, že jsme se jí nechali zotročit. Brzy se tváři v tvář připoutanosti ocitáme v roli žebráka a ona se stává naším pánem. Připoutanost k Bohu je jiná. Víra v Boha nám pomůže kultivovat hodnoty jako láska a soucítění a pomáhá nám říkat správná slova a dělat dobré věci. Připoutanost k Bohu nebo k duchovnímu učiteli nám pomůže odstranit závislost na světu a stát se závislým na své duchovní podstatě.

V dřívější době vnímali lidé Nový rok jako svatý den. Navštěvovali poutní místa, účastnili se modliteb za své blaho a modlili se za sílu k provádění dobrých věcí. Nový rok byl dnem, kdy se darovalo jídlo chudým a obecně projevovala dobročinnost. Dnes tzv. svatost tohoto svátku vymizela a Nový rok se stal dnem, kdy se lidé mohou opít, tancovat a slavit. Není třeba se opíjet, abychom mohli oslavovat. Když lidé zapomenou pravý význam svátku a spojí si s ním jen prázdné oslavy, je to jakoby jedli slupku a odhazovali ovoce. Nemůžeme ztrácet hodnoty, které z nás dělají lidské bytosti.

„Existuje Bůh či nikoli?“ není dnes relevantní otázka. Zeptejte se sami sebe: „Existuje ve světě utrpení nebo ne?“ a „Jak mohu sám přispět, aby utrpení zmizelo – u mě i u druhých, co mohu dělat, aby skončilo?“ Tyto otázky bychom si měli pokládat, zejména na Nový rok.

Proč nacházíme v novém roce novost? Existuje nějaký zásadní rozdíl mezi 31. prosincem a 1. lednem? Je to naše mysl, která vytváří tento pocit novosti a naděje. Pokud budeme neustále dělat něco pro své blaho a pro blaho celého světa, nalezneme novost, vitalitu a nadšení v každém okamžiku. Využijeme-li přítomný okamžik tímto způsobem, úplně to stačí. Neměli bychom odkládat na později to, co je třeba udělat dnes. Plně bychom se měli ponořit do vykonávání dobrých věcí. Každým dnem se musíme snažit vnímat svět z milujícího a radostného pohledu.

Chceme-li žít smysluplný život, musíme mít na mysli pět věcí:

Nikdy nepromarněme příležitost, jak pomoci druhým.

Pomoc, kterou poskytneme druhým, vyvolá radost nejen v jejich srdcích, ale i v našich. Například nakrmíme osiřelé dítě; to se nají, hlad zmizí a na jeho tváři vznikne pocit štěstí. Když to spatříme, tak se z jeho štěstí budeme radovat také. To je viditelný výsledek naší činnosti. Existuje ještě jiný, neviditelný výsledek – zásluha (v sanskrtu punyam) vytvořená onou činností. Proto nikdy nepromarněte možnost, jak pomoci a posloužit druhým.

V následujícím roce bychom se měli vyvarovat negativních slov. Nikdy nemluvme o druhých špatně.

Budeme-li to dělat, vneseme neklid do své mysli i do mysli druhých. Nikdy nezapomínejme, že vše dobré a špatné začíná slovy.

Dbejme na to, abychom nevynechali duchovní cvičení, jako opakování mantry nebo meditaci, ani na jediný den.

Tato každodenní cvičení pomáhají z našich myslí odstranit nečistoty, které se nám tam během dne dostaly. Dávají také pokoj a radost. Například musíme se dostavit do kanceláře na desátou dopoledne. Než půjdeme večer spát, asi se ujistíme, že máme vše nachystáno, abychom zítra přišli včas. Soustředíme-li se na nějaký cíl, dokážeme s radostí vyvinout maximální úsilí a všechny překážky budeme ignorovat.

Alespoň chvíli si nechte na satsang.

Studování duchovních textů a čas strávený v přítomnosti duchovního učitele jsou ideálním příkladem satsangu. Kolik času plýtváme zbytečnými řečmi a mluvením? Tento čas můžeme využít k četbě duchovních knih, které nám dají inspiraci.

Každý den se celým srdcem modlete k duchovnímu učiteli nebo Bohu za čistotu mysli a sílu ke konání dobrých věcí.

Přeje-li si někdo duchovní pokrok, pak pokora a láska jsou zcela zásadní. Měli bychom si slíbit, že budeme skromní. Jsme-li skromní, pak se automaticky otvíráme tomu, čemu se říká milost.

Každý z nás chce svět, kde bude více dobra a krásy než je nyní. Aby se tak stalo, každý z nás k tomu musíme přispět:

Nový rok bez válek a terorizmu…

Nový rok, kde nikdo nemá hlad a nežije v bídě…

Nový rok, kde všichni mají stejná práva na růst a rozvoj…

Nový rok, kde se všichni budou vzájemně respektovat nezávisle na pohlaví, náboženství nebo barvě pleti…

Nový rok, ve kterém se lidská srdce spojí v lásce a jednotě…

Můžeme snít. Aby se naše sny staly skutečností, musíme být ochotni se obětovat. To, co naplní život rostliny, je její schopnost klíčit, vykvést a mít ovoce. Když se tak stane, rostlina obdaruje okolní svět dobrem a krásou. I když později zvadne, tak poskytne výživu půdě a příštím generacím. Modleme se, aby byl náš život stejně užitečným.

Bůh daroval každému tvář. Budeme-li vyzařovat lásku nebo zlobu závisí jen na nás. Když se budeme stále usmívat, lidé kolem nás se začnou usmívat také. Budeme-li mít v sobě lásku a klid, stejný pocit vznikne i u ostatních. Celé okolí pak bude cítit štěstí. To je způsob, jak v následujícím roce dokážeme našim rodinám, zemím a celému světu zprostředkovat více lásky. Vykročme do nového roku s touto modlitbou. Amma přeje všem svým dětem velmi šťastný rok 2015.

_________________________________________________________________________________

pozn. 1: 24.12.2014 militantní separatisté zabili 81 kmenových vesničanů v indickém státě Assam.

pozn. 2: 16.12.2014 teroristický útok na školu v Peshawaru měl na svědomí 145 obětí, z toho 132 dětí.

zdroj: přeloženo z Amritapuri.org