Sudhamani
Amma se narodila v chudé rybářské vesnici v jihoindické Kerale v roce 1953. Jako rybář se živil i její otec. Její matka si vybavuje, že Amma nepřivítala svět křikem jako ostatní děti, ale krásným úsměvem. Dali jí jméno Sudhamani.
Sudhamani byla už jako malá dívenka výjimečná. V šesti měsících dovedla chodit i mluvit a od tří let si neustále prozpěvovala. V pěti letech začala skládat krásné, oduchovnělé hymny pro svého milovaného Krišnu.
Sudhamani okouzlovala a těšila každého ve svém okolí. Když vyrostla, její božská vytržení, včetně opakovaných meditativních vnorů, zpívání a extatického tančení na mořském pobřeží, začaly její rodině vadit. Sotva dosáhla věku pěti let, už musela leckdy přetrpět silný výprask.
Když bylo Sudhamani devět let, její matka vážně onemocněla. Přestože Sudhamani byla nejbystřejší žačkou z celé třídy, ze školy odešla a začala se starat o rodinu. Zaopatřit sedm sourozenců, chystat rodině jídlo, prát šaty, a k tomu obstarat domácí zvířata bylo pro Sudhamani velice vysilující. Stala se doslova rodinnou služebnou, která vstávala před úsvitem a spát chodila o půlnoci.
Sudhamani Idamannel
Mezi její povinnosti patřilo shánět potravu pro zvířata, která v rodině chovali. Sudhamani chodila po okolních vesnicích, trhala trávu a navštěvovala domy v sousedství, kde pro krávy žádala zeleninové slupky nebo zbytky rýžové kaše. Při těchto příležitostech spatřila mnoho věcí, které ji znepokojovaly. Viděla, jak někteří hladoví, zatímco jiní mají nadbytek. Viděla, jak je mnoho lidí nemocných a trpí bolestmi a nemohou si dovolit jediný lék, který by jejich potíže zmírnil. Také viděla, jak s mnoha starými lidmi jejich rodiny zacházejí hrubě a nedbají o ně.
Sudhamani měla s ostatními takový soucit, že jejich bolest se pro ni stala nesnesitelnou. I když byla sama ještě dítě, začala rozjímat o podstatě lidského utrpení. Kladla si otázku: proč lidé trpí? Co je základní příčinou útrap? Přítomnost Boha v sobě cítila natolik mocně, že toužila k druhým, kteří měli v životě méně štěstí než ona, vztáhnout ruce, utěšit je a z jejich stavu je pozvednout.
Ve věku pozdního dospívání k ní spontánně začaly přicházet davy lidí, kteří hledali pomoc a podporu. Existuje mnoho zpráv o vyléčení příchozích z mnoha vážných chorob včetně malomocenství. Od tohoto bodu se datuje dávání daršanu – objetí, kterým Amma zahrne každého příchozího. Ve dvaceti letech se kolem ní začínají objevovat první žáci a o několik let později dojde k oficiálnímu založení mnišského řádu a prostého kláštera v jejím jménu. Sudhamani přijímá nové řádové jméno Sri Mata Amritanandamayi Devi. Roku 1985 jede Amma na své první celosvětové turné, které začíná na pozvání jejích přátel ve Spojených Státech. Během dvaceti let zde vzniká rozsáhlá humanitární organizace s mezinárodním působením, vysokoškolským kampusem a výzkumným institutem.
Sri Mata Amritanandamayi Devi
