Pomoc druhým: úryvky proslovu z 8. srpna 04

„Krása a kouzlo nesobecké lásky a služby by neměly zmizet z povrchu této Země. Svět by měl vědět, že život v obětavosti je možný; že život inspirovaný láskou a službou lidstvu je možný.“
„Za veškerými velkými a nezapomenutelnými událostmi najdeme srdce. Láska a nesobecký přístup jsou základem všech skutečně významných činů. Za každou dobrou věcí najdeme někoho, kdo obětoval úplně vše a věnoval/la jí celý svůj život.“

„Děti, je to pochybnost a strach, které nás oddělily od pravé radosti a nesmrtelnosti. Tuto ztracenou, zapomenutou radost však můžeme opět získat, budeme-li se snažit být nesobečtí. Nesmrtelnost představuje naše pravé bytí a lze ji znovuobjevit pomocí nesobecké činnosti a nesobecké lásky.“

„Svou práci a povinnosti vykonávejte celým svým srdcem. Snažte se pracovat nesobecky a s láskou. Děláte-li cokoli, dejte do toho sami sebe. Pak pocítíte a zakusíte krásu a lásku při jakékoli činnosti. Láska a krása jsou uvnitř vás. Zkuste je vyjadřovat tím, co děláte a určitě se dotknete pravého zdroje blaženosti.“

„Nesobecká činnost a opakování své mantry stačí k dosažení cíle. Pokud ty však chybí, tak nezávisle na tom, jak velké pokání provádíte, nikdy do cíle nedojdete. Děláte-li duchovní praxi bez nesobecké činnosti, je to jako byste stavěli dům bez dveří či dům, který nemá žádný vchod. Mějte odvahu. Nebuďte líní.“

Nesobecká služba je druhem sádhany

„Služba je také druhem sádhany. Tvrdíte-li, že jste dosáhli dokonalosti duchovní praxí, která spočívala v sezení na jednom místě, tak to Amma nepřijme. Jít do světa a vykonávat činnost je podstatnou součástí duchovní praxe. Pokud chceme zničit nepřátele, kteří dřímají v největších hloubkách našeho srdce, musíme sloužit světu. Pouze tehdy budeme schopni zjistit, jak efektivní byla naše meditace. Pouze když se na nás někdo rozzlobí, tak zjistíme, je-li zloba v nás stále ještě přítomna.“

“Nesobecká činnost by měla být vnímána jako sádhana a měla by představovat obětování Bohu. Když nám někdo bude oponovat, tak možná pocítíme mírné znechucení, toho se však můžeme zbavit kontemplací. „Na koho v tom dotyčném jsem se naštval? Nezlobím se kvůli tomu, že se považuji za tělo? Co jsem si vzal z Písem? K jakému světu (duchovnímu či materiálnímu) se chci přidat? Jak mohu cítit jakékoli znechucení vůči tomu člověku poté, co jsem prohlásil, že nejsem tělem, myslí, ale nesmrtelnou duší (Átmán)?“ Toto introspektivní zkoušení sebe sama bychom měli provádět opakovaně. Nakonec nebudeme cítit zlobu k nikomu. Zbudou jen výčitky a ty nás přivedou na správnou cestu.“

Nenechte si ujít jedinou příležitost k nesobecké činnosti

„Děti, víte co od vás Amma očekává? Měli byste být jako slunce, ne jako světlušky. Světlušky vyrábí světlo pouze pro vlastní potřebu. Nebuďte tací. Nesobeckost je vše, co byste si měli kdy přát. Měli byste se stát těmi, co zvedají ruce, aby mohli pomáhat ostatním a to i v okamžiku své smrti.“
„Děti, nepromarněte jedinou příležitost, jak udělat něco pro druhé. Nikdo by neměl trpělivě čekat na naši pomoc do okamžiku až se nám zachce.“
„Děti, nesobeckým přístupem se zlepšíme. Pomocí ostatním pomáháme de facto sami sobě. Naopak pokaždé, když jsme sobečtí, tak si ubližujeme.“
„Netrpí ostatní kvůli své karmě?“
„Pokud někdo díky své karmě trpí, řekněte si, že je vaší karmou, abyste mu pomohli.“

Nesobeckost je cílem

“Děti, cílem, kterého bychom měli dosáhnout, je nesobeckost. Činnost spojená s meditací, džapa (opakování Božího jména), zpívání a další duchovní praxe představují způsob, jak dosáhnout stavu nesobeckosti. Mezi meditací a činností by měl panovat vždy vyvážený poměr. Samotná činnost vás k cíli nepřivede. Činnost, kterou vykonáváte s postojem sebeobětování a lásky je správnou cestou. Činnost by měla být dobře zakořeněná v základních principech spirituality, jinak vás nepovede k cíli. Pouze činnost prováděná se správným postojem vás přivede do stavu nesobeckosti.“
„Student medicíny není lékařem. Nežli se z něj stane dobrý doktor trvá léta usilovného studia a příprav. Během období, kdy dělá sekundáře, ho však můžeme nazývat lékařem, i když ještě nevlastní diplom. Proč? Protože lékařský titul je cíl, kterého na konci svých studií dosáhne. Ať dělá cokoli, vše představuje přípravu k tomuto cíli. Jeho záměrem je stát se lékařem; je si toho neustále vědom a podstoupí jakékoli úsilí, aby dosáhl konečného cíle. Vyvaruje se každé činnosti či situace, která by mu byla na překážku. Stejně tak je naším cílem stav nesobeckosti, nicméně jsme ho ještě nedosáhli. Vykonáváme-li své povinnosti a pracujeme-li, máme tento náš cíl stále na mysli. I když naše činy nejsou nyní ještě nesobecké, nazýváme je tak, stejně jako můžeme medika titulovat pane doktore. Jedná se však o učební období a my máme před sebou ještě velmi dlouhou cestu. Měli bychom si být jasně vědomi svého cíle; měli bychom odstranit veškeré nepotřebné myšlenky a snažit se při každé činnosti o svou nepřipoutanost k jejímu ovoci či k činnosti samotné.“
„Činnost vykonávaná pod rouškou nesobeckosti je mnohem lepší než činnost, která je motivována egoisticky. Člověk, který se inspiroval ideálem nesobeckosti je k činnosti méně připoután a více se přibližuje ideálu obětavosti. Nesobecký přístup je krásný sám o sobě. Čím více ucítíte radost a blaženost nesobecké služby, tím hlouběji a hlouběji se dostanete do stavu nesobeckosti a meditace. Na začátku se zkuste nejprve tímto ideálem inspirovat. Láska představuje ideál; inspirujte se jí. Na začátku to budete zkoušet vědomě a úmyslně. Jakmile vás tento ideál bude inspirovat, budete pracovat svým srdcem. Při pouhém vykonávání činnosti začne z hloubky vaší bytosti proudit radost. Nakonec se radost stane spontánní.“

Svou práci dělejte opravdově

„Děti, svou práci musíte dělat opravdově. Ať ji považujete za podstatnou či nikoli, ať se vám líbí nebo ne, dělejte svou práci se zájmem a láskou. Budete-li takto pracovat a prostoupí-li vše, co děláte láska, stane se vaše činnost duchovní praxí.“

„Děti, nepromarněte příležitost k vykonání čehokoli nesobeckého. Postupně tak získáte mentální čistotu a oddanost. Budete-li postupovat pečlivě, získáte větší čistotu mysli a hlubší porozumění. Ty vás nakonec přivedou do stavu dokonalosti, do stavu Seberealizace.“

“Pokud máte příležitost, ukliďte nějaký veřejný prostor aniž by to někdo vyžadoval. Udělejte to pouze kvůli vašemu zájmu o ostatní. Taková činnost se stane nádherným výtvorem. Váš obětavý přístup učiní práci krásnou. Výsledkem takové činnosti bude, že ucítíte, jak z vašeho nitra vytryskne dosud nepoznaný pocit radosti.“

Nesobecká činnost a meditace
„Spolu s nesobeckou činností byste měli také najít dostatek času ke kontemplaci, meditaci a modlitbě. Budete-li se snažit chovat nesobecky, logicky vyvstane napětí a konflikty. Podobné věci se nevyhnutelně objeví, zejména pracujete-li ve skupině. Konflikt a napětí vám čas od času způsobí rozrušení mysli. Může se stát, že váš elán a nadšení opadne a ideál nesobecké činnosti vám již nebude připadat tak přitažlivý. Je nutné, aby se myšlenky na hněv, nenávist a odvetu objevily. Abyste se dokázali zbavit všech negativních pocitů, musíte meditovat, modlit se a kontemplovat. Nesmíte dovolit, aby jakákoli myšlenka zablokovala váš duchovní růst. Negativní postoj nesmíte mít vůči nikomu.
„Jen činnost vykonávaná s nesobeckou motivací vám pomůže dostat se hlouběji do meditace. Skutečná meditace nastane pouze stanete-li se zcela nesobečtí, protože je to právě absence egoismu, která odstraňuje myšlenky a noří vás hluboko do ticha.“
„Pokud sádhak (duchovní aspirant) nepracuje, podvádí svět a Boha pod zástěrkou spirituality.“

To, co máme, bychom měli sdílet s ostatními

„Když někdo něco potřebuje, měli bychom být schopni to poznat a pomoci mu. Měli bychom pomáhat těm, kteří onemocněli a nejsou schopni dále pracovat, hendikepovaným, dětem, které opustili jejich rodiče, všem, kteří jsou nemocní a nemají na zaplacení léčebných výloh a starým lidem, o které se nemá kdo postarat. Je to naše dharma (povinnost) a za svou pomoc bychom neměli nic očekávat.“
„Je správné darovat finanční prostředky klášterům (ašramům) a dalším institucím, které provozují charitativní činnost. Nebudou plýtvat penězi. Instituce jako ašramy použijí peníze na charitativní účely; ale i v tomto případě bychom neměli darovat, jen abychom se zviditelnili. Naše dary bychom měli považovat jako způsob, jak sloužit Bohu. Zásluha z darování daru se k nám určitě dostane. Pokud někomu něco dáváme, měli bychom o tom vědět pouze my sami. Neznáte snad rčení ať neví levice co dělá pravice?“
„Cokoli máme bychom měli sdílet s ostatními a rovněž bychom se měli snažit přispět k rozvoji naší společnosti. Na duchovní cestě můžeme postupovat pouze budeme-li dávat. Pokud budeme hromadit své bohatství, náš duchovní vývoj ustrne a náš život bude pomalu odumírat. Krev, kterou srdce přečerpá, cirkuluje a dostává se rovnoměrně do celého těla. Co se stane, když se oběh zastaví? Zkolabujeme a zemřeme. Stejným způsobem cokoli máme, musí obíhat a dostat se k ostatním. Nesmíme hromadit majetek, jinak bude společnost stagnovat a zabráníme jejímu celkovému růstu. Pouze díky nesobeckému sdílení se květina našeho života stane krásnou a vydá vůni.“

Pro druhé pracujte bez očekávání

„Pracovat pro druhé bychom měli bez jakéhokoli očekávání. Když na nás ostatní hodí trn, měli bychom být schopni jim oplácet květinou. Podají-li nám jed, měli bychom jim podat payasam (sladký rýžový puding). Takový stav mysli bychom měli mít. Smyslem naší činnosti pro okolní svět je získat tento stav mysli.“

Co svět potřebuje

„Svět potřebuje sluhy, ne vůdce. Každý si přeje vést ostatní. Máme dostatek vůdců, kteří skutečnými vůdci nejsou. Namísto toho se pokusme opravdově sloužit. To je jediný způsob, jak skutečně vést ostatní.“