Různé duchovní směry: úryvky projevu a rozhovoru z 8. srpna 04

„Existuje mnoho cest, nejznámější jsou však tyto čtyři: bhakti jóga (jóga oddanosti a lásky), karma jóga (jóga činnosti), džňána jóga (jóga poznání) a rádža jóga (jóga kontroly mysli a smyslů). Účelem všech těchto cest je kontrola mysli, kterou vytváří myšlenkový tok. Ať se jedná o jakoukoli cestu, dosažení cíle je možné pouze při oslabení vásán (zvyků). Nelze říct, jaká cesta je nejlepší, protože každá z nich je vynikající a jedinečná svým vlastním způsobem.“

„Veškeré cesty vedou ke stejnému cíli a všechny cesty zahrnují oddanost či lásku jako podstatnou část praxe.“

„Veškeré druhy jógy usilují o samatva bhava (stav jednoty). Co je známé pod pojmem jóga, je jednota. Za ní již žádný Bůh není, ať je cesta jakákoli. Tento stav by měl představovat náš cíl.“

„Každá duchovní cesta, ať je jakákoli, zahrnuje odpoutanost. Nebudeme-li o odpoutanost usilovat, požadovaného cíle nedosáhneme.“

„Ať je cesta jakákoli, musí se provádět duchovní praxe. Cesta sama se musí poznat zkušeností.“

„Pole, které představuje naši mysl, musí být zavlažováno vodou oddanosti, abychom mohli zasít semínko poznání. Poté můžeme sklízet plody osvobození.“

Otázka: Jakou cestu bych měl následovat?
„Jakou cestu následovat, závisí na duchovní dispozici, kterou člověk získal z minulých životů. Toto zrození je pokračováním minulého. Ať jdete po jakékoli cestě, mysl by ji měla spontánně následovat. Láska je nezbytná. Jiným způsobem, jak nalézt svou cestu, je setkání s dokonalým učitelem.“

„Není možné, abyste jednoduše následovali cestu, která se vám líbí. Každý půjde tou cestou, kterou prováděl v minulém životě. Pouze když bude následovat tuto svou cestu, bude jeho praxe úspěšná.“
„Zkušenosti různých lidí nemohou být identické. Přicházejí pouze na základě jedinečné mentální konstituce dotyčného, na základě cesty, kterou následuje, množství úsilí, které vykoná a na samskárách, které si přinesl z minulých zrození. To, co teď zakoušíte, není jen začátek; jedná se o pokračování minulosti. Také si musíte uvědomit, že Guru dává pouze to, co potřebujete a cokoli dává, je jen pro vaše dobro.“

Jaká je nejlepší cesta pro duchovní aspiranty ze západu?

Otázka: „Ammo, jaká cesta je nejlepší pro ty, co pochází ze západu.“
Amma: Ať pocházíte z východu či západu, duchovní cesta vám může být určena jen na základě získané spirituální dispozice a mentální konstituce. Není možné vyhlásit veřejně jediný druh cesty pro všechny. Rada, která je poskytnuta, je vždy vůči jednotlivci. Každý člověk představuje pacienta s různou nemocí. Někteří se nalézají v počátečním stádiu nemoce, jiní ve středním. Najdeme osoby s chronickými nemocemi, ale také ty, kteří jsou již z poloviny vyléčení. Proto léčba nemůže být pro každého stejná. Léky se budou lišit a jejich dávkování se bude měnit. Všeobecně vzato, nejjednodušší a nejméně komplikovaný způsob představuje cesta oddanosti. Milovat může každý, ale pranajámu (kontrolu dechu) či hatha jógu (jógové ásány) všichni provádět nemohou. Tuto praxi mohou následovat pouze osoby obdařené určitou duševní a fyzickou dispozicí. Láska však žádná omezení nemá. Milovat může každý, kdo má srdce; a každý má srdce. Láska představuje vrozenou tendenci lidských bytostí.“
„Cesta lásky, známá i pod názvem cesta oddanosti, představuje nejlepší druh cesty pro děti ze západu. Samozřejmě se jedná o zevšeobecňující tvrzení. Na západě existuje společnost, jejíž lidé jsou intelektuálně orientovaní, takřka již od útlého věku a tento postoj zaujímají ke všemu. Jedná se o „produkt“ jejich moderní výchovy. Lidé jsou krmeni množstvím faktografických informací o empirickém světě a důraz je kladen na vědu a technologii. Jejich analytické mysli jsou výborně vybavené, ale srdce jsou nevyvinutá. Ve většině případů srdce lidí ze západu zůstává nezralé a nedokonalé. Hlava je velká, ale srdce se scvrklo a zakrnělo.“
„Cesta bhakti učí lásce. Nejprve si člověk vytvoří jednobodovou lásku k Bohu. Když se taková láska stane středobodem jeho života a praxe oddanosti postupně zesílí, změní se jeho pohled. Začne chápat, že Bůh existuje v něm i ve všech bytostech jako čisté vědomí. Tato zkušenost se v něm stále zesiluje, zároveň roste i láska až se nakonec stane Tím. Láska uvnitř expanduje a zaplaví celý vesmír se všemi bytostmi. Stanete se zosobněním lásky. Láska z vás poté očistí veškerou zatrpklost. Tato láska je nejlepším lékem na všechny emocionální problémy a negativní pocity. Proto si Amma myslí, že cesta lásky je pro hledající ze západu nejlepší.“

Jaká cesta je lepší, Bhakti či Karma jóga?

Otázka: Jaká cesta je lepší, bhakti či karmajóga?
Amma: „Není možné říci, že bhakti jóga a karma jóga představují odlišné cesty, protože pravý karma jogín je opravdovým oddaným a pravý oddaný představuje dokonalého karma jogína. Každá činnost nepředstavuje ještě karma jógu. Karma jógou nazýváme pouze činnost, která je prováděna nesobecky, jako obětování Bohu. Stejným způsobem se nejedná o bhakti, když čtyřikrát obejdete oltář, zvedáte ruce a zdravíte božstvo. Naše mysl musí být stále u Boha a každá naše práce by měla představovat druh uctívání. Našeho milovaného Boha bychom měli vidět ve všech; nesobecky jim sloužit a milovat je. Odevzdat Bohu bychom se měli celým naším srdcem. Pak můžeme mluvit o bhakti. Když však při vykonávání obřadu rituálního uctívání (pudža) myslíme na něco jiného, pak se tato pudža nemůže nazývat bhakti jógou, protože se jedná pouze o zevní činnost a ne skutečné uctívání. Ale i když třeba myjeme záchody, zpíváme si mantru a máme postoj, že se jedná o Boží činnost, pak děláme obojí, bhakti i karma jógu.“

Proč klade Amma takový důraz na cestu oddanosti?

„Existuje mnoho důvodů, proč považujeme cestu oddanosti jako nejvhodnější cestu pro většinu lidí. Zaprvé, dává žákovi uspokojení. Spokojený člověk bude mít entusiazmus a energii. Takový člověk bude navýsost optimistický a odvážný. Postoj těchto lidí vyjadřuje, že život se vším, co se v něm stane, je dar. To jim dodá obrovskou trpělivost a sílu. Na rozdíl od adeptů jiných cest si nemyslí, že štěstí je právem, k němuž má někdo přístup. Co se jich týká, žádná práva neexistují, existují jen dary. Tento postoj jim pomůže přijímat vše jako dar, dobré i špatné a zároveň v nich upevní víru a odvahu. Takový člověk bude mít milující a soucítící srdce, dětskou nevinnost a milou povahu. Nebude chtít zranit ničí city, takže nikomu nikdy neublíží. Zároveň bude mít sílu zřící se pohodlí a radosti pro štěstí a mír druhých. Ona či on budou v životě zakoušet stejné problémy jako kdokoli jiný, ale budou mít duševní schopnosti a vyrovnanost, aby při případném utrpení zůstali klidní a pokojní. Ona či on praktikují akceptující postoj; pro takového člověka představuje život a všechny události dar, nikoli právo.“
„Děti, co se týče Ammy, cesta oddanosti je nejlepší a nejsnazší, protože lidská povaha je převážně emotivního charakteru. Nejen to, bhakti marga (cesta oddanosti) nepředstavuje na rozdíl od jiných cest žádné komplikace. V lásce neexistují žádné škodlivé techniky nebo komplikace. Jednoduše milujte Pána. Láska není agresivní; představuje neustálý tok.“

Džňána Jóga

„Džňána je intelektuální poznání, zatímco vidžňána představuje překročení intelektu, který považuje za neskutečný. Za Nejvyšší pravdu se uznává pouze čistá zkušenost.
„Ustálit se ve stavu džbány bez oddanosti je obtížné. Ze samotného štěrku nic nepostavíme; potřebujeme přidat cement a udělat beton. Nemůžeme postavit schody, které povedou k Bohu aniž bychom přidali spojující vlastnost lásky.“

Otázka: „Zastává Amma názor, že různá jména a druhy bohů a bohyň jsou skuteční?“
Amma: „Amma by ráda řekla, že jména a formy jsou důležité pro lidi jako jsme my, se současným mentálním stavem, jaký dnes existuje. Pomůžou našemu duchovnímu růstu. Neříkejte, že naše cesta je nejlepší a ostatní jsou špatné. Pokud si někdo vybere čaj, ať jej dostane, je to v pořádku. Ti, kterým čaj nechutná, si mohou dát kávu, limonádu nebo pouze vodu. Proč bychom si měli lámat hlavu nad tím, co mají rádi ostatní? Proč bychom měli říkat, že dobrý je jenom čaj a ostatní nápoje nestojí za nic? Účelem je zahnat žízeň. Proto, ať se jedná o meditaci na Nejvyššího s vlastnostmi nebo na Nejvyššího bez vlastností, cílem zůstává získat dokonalý duševní klid za všech okolností. Přestaňte se všemi takovými pochybnostmi o bozích a bohyních a věnujte se své duchovní praxi.“

„Podívejte děti, Amma dobře ví, že všechna jména a formy jsou omezené a že Bůh je bezejmenný, beztvarý a bez vlastností. Přesto, radostný a blažený pocit získaný při opěvování Boží nádhery představuje nesrovnatelnou a nevyjádřitelnou zkušenost.“
„Všechna jména a formy, ať jsou jakékoli, představují pouze výtvor mysli pro toho, kdo mysl překročil. To se však netýká toho, kdo nedosáhl stavu dokonalosti. Ona či On můžou říct, že všechna jména a formy jsou neskutečné, že jedinou skutečností a pravdou je Brahman. Pokud však nezakouší dokonalý stav, nemá smysl chodit kolem a mluvit o neskutečnosti forem.“

„Vše je Brahman, to je pravda. Ale zjistili jste to? Je to jako když slepý říká, že všude je světlo. Proč zbytečně mluvíte o něčem, o čem vůbec nic nevíte? Neustále zakoušíte svět a předměty v něm, ale mluvíte o něčem, co jste nikdy nezažili.“

„Advaita (nedualita) je stavem, ve kterém existuje pouze Jedno. Představuje stav, v němž spontánně vidíte každého jako neodděleného od svého vlastního Já. Není to nic, o čem by se dalo mluvit. Jedná se o stav, který se musí zažít.“
„Když uctíváme Rámu, Krišnu či Krista, obdivujeme nesmrtelné ideály, které se skrze ně manifestují. Pokud by šlo pouze o jednotlivce, nikdo by je neuctíval. Při jejich uctívání skutečný hledající neobdivuje omezenou individualitu, ale stále stejnou, vše prostupující vesmírnou inteligenci, o které věří, že představuje jedinou Pravdu.“
„Pro člověka, který se dostal za závoj máji (pomíjivý svět jmen a forem) je vše Brahman, protože on či ona Ho neustále zakouší. Pro člověka, který však v pomíjivém světě žije, tomu tak není. On či ona má svět všude kolem sebe. Aby se z něj světa dostal, musí vynaložit nesmírné úsilí. On či ona by se měl snažit získat přesvědčení, že svět a jeho předměty skýtající potěšení jsou kolísavého a snového charakteru.“

Komentář: „Neexistuje ani Ráma ani Krišna“
Amma: „Nakonec každý dojde na stejné místo, ale pro provádění duchovní praxe potřebujete omezující nástroj (upadhi). Jak můžete tvrdit, že Ráma ani Krišna neexistují? Když na mapě Indie neuvidíte Ochiru (malé město v ind. státě Kerala), znamená to snad, že místo jako je Ochira neexistuje? Naše vnímání Advaity se omezuje jen na naše slova. Není možné ji zakusit aniž bychom měli oddanost.“

Tantrická duchovní praxe je jednou z nejvíce nepochopených cest

„Amma chce říci, že tantrická sádhana představuje jednu z nejvíce nepochopených a nesprávně vykládaných cest. Ve jménu tantrické sádhany lidé začínají pít alkohol, věnovat se sexu a jiným nevázaným a neodpovědným činnostem. Podstatou tantrického uctívání je obětování. Skutečnost je taková, že obětovat se má princip, který stojí za konkrétním uctíváním. Toto obětování není vnější: je vnitřní. Nabízíte svou individualitu, své ego, Bohu. Dále, poukazy na sexuální spojení jako na způsob uctívání by neměly být chápány materialisticky, jako činnost muže a ženy. Popisují konečné spojení, jednotu jivátmánu (individuální duše) a Paraátmánu (Nejvyšší duše). Jde se o symboliku. Symbolizuje se zde jednota či integrace ženských a mužských vlastností, jednota principů Puruša a Prakriti; splynutí mysli s Nejvyšší skutečností. Popisuje stav dokonalé rovnováhy vnitřních a vnějších stránek duchovního aspiranta. Jedná se o zakoušení a ustavení se ve všeprostupující skutečnosti, která pochází z jednoty Šivy a Šakti.