Novoroční projev 2018

Hledejte ve všem to nové a krásné, a naplní vás radost

Novoroční projev Ammy (zkrácená verze)

Amritapuri, 1. ledna 2018

 

Nastává příznivá chvíle, kdy svět vstupuje do nového roku. Každý sní o šťastné a příznivé budoucnosti. Kéž tento rok prostoupí štěstí a mír, a ubude válek a konfliktů. Modlit se a doufat ve slibnou budoucnost však samo o sobě nestačí. Měli bychom být také připraveni pracovat – pozorně, odhodlaně a sebejistě. Poučme se z vlastních chyb a překonejme sami sebe novým úsilím. Poctivou snahu provází Boží milost. Kéž se nám daří budovat svět plný dobra, pokoje a lásky. Kéž se v tomto novém roce přiblížíme více k Bohu, přírodě i bližním.

 

Každého těší zakoušet něco nového. Zamyslely se ale někdy mé děti nad tím, co dané věci propůjčuje její svěžest? Je to láska a otevřenost našeho srdce – jen díky nim jsme schopni vidět krásu a dobro ve všem. Každý máme ve svém srdci květinovou zahradu, její květiny však hyzdí suché listy sobeckosti, hněvu a závisti. Květy vnitřní dobroty zarůstají býlím. Vytrhejme tento plevel a probuďme k životu pozitivní myšlenky. Pěstujme mysl, která neskýtá útočiště nevraživostem minulosti, ale naopak zaujímá k věcem nový postoj. Jestliže to dokážeme, uvidíme ve všem to nové a krásné, a naplní nás radost.

 

Řada lidí tady ve vesnici provozuje stánek s limonádou. Nakoupí sto citronů a prodávají citronádu. Na konci každého dne spočítají, kolik spotřebovali citronů, kolik šťávy z nich vymačkali, kolik jich museli vyhodit atd. Když je jejich tržba neuspokojivá, přemýšlejí, co by mohli udělat jinak. Neustále se jim honí hlavou, jak by mohli utržit více peněz. Každý večer před ulehnutím bychom i my měli udělat podobnou rekapitulaci: „Dnes jsem kvůli vlastní sobeckosti dostal vztek na tolik a tolik lidí. Dnes jsem ublížil tolika a tolika lidem. Bože, kéž to už zítra neudělám.“

 

Děti, život je jako kniha, z níž se můžeme učit každý den. Z žádné jiné knihy se nenaučíme tolik jako z tohoto vnitřního diáře. Měli bychom se nad jeho výkladem zamýšlet. Tato praxe je ještě důležitější než meditace nebo modlitba. Prostřednictvím sebereflexe dosáhneme konečného cíle – svého Pravého Já.

 

Skutečně hledající by se měl modlit takto: „Bože, dej mi sílu vidět v ostatních jen dobro, myslet dobro a konat dobro. Prosím, dej mi mysl, která nikoho nezraní myšlenkou, slovem ani skutkem.“ K takovému ideálu vzhlížíme skrze modlitby a studium svatých písem, dokud se s ním plně neztotožníme.

 

Opravdu temné nejsou ty dny, kdy se obloha zatáhne mraky, ale ty, kdy nemyslíme na Boha. V ty dny, kdy nevykonáme nic nezištně, převládá zlo. Když se okolnosti vyvinou nepříznivě, většina lidí se hroutí. Přitom schopnost překonat problémy a zvítězit nad nimi leží v každém z nás.

 

Život je krátký. Čas jednou ztracený je ztracený navždy. Mé děti by měly být jako motýli. Motýl žije jen několik dní, ale za svůj krátký život rozdává jen radost. Měli bychom umět druhé rozradostnit a být šťastní. Jen takoví lidé jsou skutečně naživu. Ostatní s každým novým okamžikem jen umírají.

 

Pěstujme v tomto roce mysl, která nezpychne nad úspěchy, mysl, která se nepoddá nezdaru, mysl, která nalezne radost v dávání, mysl, která dokáže přijmout kritiku láskyplně. O takovou mysl všichni usilujme. Lidé s takovým duševním rozpoložením nemohou nikdy selhat. Amma předkládá své děti Svrchovanému Já a modlí se, aby se úsměv obětavosti a vnitřní odvahy z jejich rtů nikdy nevytratil.

Projev Vánoce 2016

Každou překážku změňte v odrazový můstek

25. 12. 2016, Amritapuri, výňatky z vánočního projevu Ammy

Když většina lidí mluví o vánocích, většinou zmiňují šťastné chvíle strávené v kruhu rodiny, skvělé jídlo, napečené cukroví a v neposlední řadě to, co dostali pod stromeček. Jen stěží nalezneme někoho mluvit o modlitbách a duchovní praxi, kterou prováděl nebo o úsilí, které vynaložil k tomu, aby aplikoval Kristovo učení v praxi. Pravdou však je, že skutečná oslava vánoc se týká právě tohoto úsilí. Amma netvrdí, že jiné formy oslav nejsou potřeba, chce jen říci, že vánoce mohou získat skutečný význam, jen pokud je využijeme k zamyšlení se nad životem a učením Krista a ke zhodnocení našeho duchovního pokroku. Pravá láska k Pánu nastává, jakmile dokážeme zvnitřnit ideály, které zastupuje; protože ty nám pomohou nalézt království Boží ve svém nitru a transformovat náš život tak, abychom jej dokázali prožít ve službě svým bližním.

Šrí Krišna, Šrí Ráma i Kristus – všichni ve svém životě museli podstoupit mnoho nesnadných úkolů. Vždy jim však čelili s odvahou, aniž by propadali zoufalství a nejen to, z každé překážky si udělali odrazový můstek – v tom spočívala jejich velikost. Na příkladu svého života nám ukazují, že když se upřímně snažíme o vyšší cíl, neexistuje nic, co nás může zastavit. I nyní, o tisíc let později, nalézáme v jejich životech inspiraci a nesmírnou sílu.

Svátky jako jsou vánoce, pro nás představují příležitost, jak prakticky aplikovat ideál sdílení a vzájemné pomoci. Veškeré požehnání, které jsme v životě získali, není výsledkem pouze našeho úsilí. Za své úspěchy vděčíme také všem, kteří nás mají rádi, protože nám pomáhají, modlí se za nás a dávají nám své požehnání. Neměli bychom tedy zapomínat, že máme vůči nim jistý dluh. Vánoce tak představují vhodnou příležitost, jak těmto lidem poděkovat. Náš duchovní pokrok bychom měli hodnotit i v tomto duchu a čas od času si s vděčností vzpomenout na všechny, kteří nám na naší cestě pomohli. Pokud existují lidé, kteří nám působí problémy, musíme získat sílu, abychom dokázali odpustit a zapomenout. Tento postoj lze přirovnat k palivu, které nám umožní vydat se na dlouhou cestu vpřed.

Vánoční strom představuje symbol stromu života. Stejně jako na vánočním stromečku nalézáme mnoho zavěšených ozdob, tak i náš lidský život je požehnán mnoha dary – schopností rozlišovat, láskou, soucítěním a schopností odpouštět a naším úkolem je, tyto dary využít co nejlépe. Na vrcholu vánočního stromu je zavěšena velká hvězda. Symbolizuje cíl lidského života: tj. poznání naší jednoty s Nejvyšším. Právě na tento cíl bychom měli za využití svých od Boha pocházejících schopností dosáhnout.

Zárodky spirituality v našem nitru začnou klíčit, jakmile je začneme zalévat vodou soucítění. Děti, ve svém srdci bychom měli najít prostor i pro ostatní. Přeji si, aby se vám to všem podařilo.

Amma své děti nabízí Nejvyššímu (Paramátman) a všem přeje krásné a radostné vánoce!

Om lokah samastah sukhino bhavantu

Ať jsou všechny bytosti ve všech světech šťastné!

Novoroční projev 2017

Ke štěstí je v životě třeba přijímat jeho světlé i stinné chvíle s vyrovnanou myslí

1. leden 2017, Amritapuri, výňatky z novoročního projevu Ammy

Rok 2016 již patří minulosti spolu s ostatními zkušenostmi, které jsme v životě nasbírali. Před námi je nový rok, do něhož vstupujeme s nadějí a očekáváním. Každý nový rok představuje dosud nepopsanou stránku našeho života. Je jen na nás, jakými slovy ji zaplníme. Mohou to být poselství lásky, soucítění, pokoje a uvědomění. Mohou to být myšlenky plné nenávisti, zlosti, temnoty. Kéž naplníme pero rozlišování (vivéka) inkoustem vynaloženého úsilí a tyto bílé listy popíšeme svěžími řádky.

Kéž se naše tváře v tomto roce rozzáří láskyplným úsměvem. Kéž se naše mysl utiší a odpoutá od úzkosti a strachu. Kéž v našich srdcích vytryskne pramen soucítění. Kéž naši mysl prosvítí slunce rozlišování (vivéka) a naším cílem se stane svět, kde vládne mír a soulad.

Mnoho lidí tvrdí, že uplynulý rok nebyl dobrý. Měli bychom se zamyslet, čí je to vina. Nemůžeme si za to sami? Využili jsme tento rok k tomu, abychom se něčemu naučili, rozvíjeli se a stoupali výše? Nebo jsme jej promarnili malichernostmi?

Stejně jako obchodník večer co večer počítá své má dáti dal, nový rok je příležitostí k tomu, abychom se ohlédli za rokem právě uplynulým a zamysleli se. Nový rok nás k tomuto sebezpytujícímu pohledu vyzývá. Nahlédněme do svého nitra a zeptejme se: „Kde jsou mé zisky? Co kde zůstávám dlužen?“ Učiňme jasné rozhodnutí pokročit na duchovní cestě a dát sbohem všem svým temným stránkám.

V uplynulém roce jsme byli svědky řady tragédií a potíží ve světě. Tisíce lidí přišly o život ve válkách a násilných střetech. Mnozí se stali obětmi teroristických útoků. Jiní zemřeli při živelných katastrofách a nespočet dalších přišlo o své celoživotní úspory. Uprchlická krize dostoupila vrcholu. Lidskou mysl zaplavil strach a beznaděj. Navzdory všemu bychom si neměli zoufat, vždyť schopnost čelit těmto situacím dřímá v každém z nás. Když si všichni podáme ruce, zůstaneme i před těmi nejhoršími problémy vyrovnaní a optimističtí.

Nemá smysl se strachovat o budoucnost. Život ze své podstaty přináší příznivá i nepříznivá období. Spiritualita nás učí přijímat vše s vyrovnanou myslí. Stačí změnit svůj vnitřní postoj, a budeme schopni pružně reagovat na všechny změny v okolním světě. Dobrý plavec se cítí v oceánu jako ryba ve vodě, ale neplavec se bez záchranného kruhu utopí. Kdo nahlédne duchovní hodnoty, ten se i lépe vyrovnává se vším, co přichází. Někteří lidé nedokážou svým problémům čelit a hroutí se. Duchovní člověk zůstává i během těžkých životních zkoušek zcela klidný.

Atitihi devo bhava. V indické kultuře obzvláště platí: Host (atithi) do domu, Bůh do domu. Tímto hostem nejsou míněni pouze lidé, ale i jakékoli náhlé situace, které v našem životě vyvstanou. Vše, co přichází, bychom měli přijímat radostně. Tak s každou situací postoupíme o krůček blíž k dokonalosti.

Náročné situace v nás mohou vzbuzovat pocity zastrašení. Musíme je zpracovávat s bdělou pozorností a neklesat na duchu. A pokud i přesto neuspějeme, neměli bychom se poddávat pocitům sklíčenosti. Naopak, každou prohru lze vnímat jako odrazový můstek k dosažení úspěchu.

V životě není důležité dokázat „velké“ věci. Bohatě stačí, když budeme s druhými jednat laskavě, věnujeme jim srdečný úsměv, a s ochotou a trpělivostí budeme naslouchat jejim problémům.

S novým rokem slunce nezačne vycházet na západě; dvě a dvě budou pořád čtyři, ne pět. Samotná změna číslice nic neznamená. Ve svých rukou máme jen přítomný okamžik. Snažme se jej využít proaktivně a věnujme se činnostem, které přinesou změnu k lepšímu. Umiňme si, že nebudeme utrácet peníze za výstřednosti. Stejné peníze mohou pomoci nemocným dětem a mohou někomu změnit život. Jistě, smrt je v konečném důsledku nevyhnutelná a my nejsme schopni zachránit každého. Ale pokud naše pomoc prodlouží život třeba jen jedinému takovému dítěti, pro jeho rodiče to bude mít nevyčíslitelnou hodnotu.

Když se do našeho jednání začne promítat soucítění, tehdy skutečně naplníme pravdy z upanišád o naší jednotě s Bohem: tat tvam asi („Ty jsi To“) a aham brahmasmi („Jsem Bráhmán“). Když se dloubneme do oka, nezlobíme se proto na svůj prst. Naopak, stejným prstem si oko promneme, protože si uvědomujeme, že jak prst, tak oko jsou částí našeho těla. Začneme-li vnímat druhé jako Sebe, v našem srdci se spontánně probudí soucítění. Naučme se promíjet a přecházet chyby ostatních stejně benevolentně jako své vlastní. Snažme se povznést nad hněv, který cítíme k těm, kdo nám ublížili. Těm, kteří vůči nám chovají zášť, napišme vlídný dopis či e-mail. Možná se jim po jeho přečtení uleví a jejich zloba vyprchá. Dávejme najevo vděčnost svým blízkým a milovaným. Všechno toto musí v našem novém roce zapustit pevné kořeny. Takové činy mohou znamenat opravdový převrat – znovuzrození.

Poučme se z chyb z minulého roku a do nového roku vkročme se zvýšenou bdělostí, nadšením a optimistickou vírou. Rozšiřujme své obzory poznání. Modleme se za rok plný požehnání plynoucího z nezištných skutků.

Amma se modlí k paramátmánu, aby se to jejím dětem podařilo. Amma přeje všem svým dětem přešťastný nový rok 2017.

Novoroční projev Ammy 2015

Novoroční projev Ammy 2015

Co mohu dělat, aby přestalo utrpení.

1.1.2015

Příchod nového roku vždy představuje radostnou událost, která přináší do našich srdcí naději, nadšení a optimizmus. Amma se modlí k Nejvyššímu, aby se v následujícím roce svět  i každý jednotlivec uvnitř byl naplněn mírem, harmonií a štěstím.

Uplynulý rok byl svědkem množství utrpení a bolesti. Tisíce se staly obětí terorizmu. Šokující byl počet mrtvých v Africe, které si vyžádal virus Ebola,  stejně jako nedávný masový teroristický útok v Assamu (pozn. 1) a Pákistánu (pozn.2). Vyrovnat se s takovou tragédií není snadné.

Můžeme se zeptat: „Jak se uprostřed takového utrpení můžeme vůbec smát?“ To je pravda; když přijde takové neštěstí, není snadné zůstat šťastným. Ztratit štěstí a upadnout do deprese však není řešení. Když si poraníme ruku a budeme pouze brečet, nikdy si ji nevyléčíme, akorát se nám zanítí. Praktické je, když ránu prohlédneme a ošetříme. Neztrácejme tedy naději a optimizmus ohledně naší budoucnosti. Ztráta naděje a optimizmu z nás dělá ptáky, kteří přišli o svá křídla. Tito ptáci už nemůžou dál létat a podobně i my ztratíme možnost vznést se do výšin svého života.  Nesmíme si dovolit ztrácet mentální sílu. Ve skutečnosti je štěstí rozhodnutím, jako kterékoli jiné. Je to pevné rozhodnutí „Ať se mi stane cokoli, budu šťastný. Neztratím odvahu.“

Láska k cíli nám poskytne inspiraci, abychom pokračovali ve snaze náš cíl dosáhnout. I když možná ucítíme bolest, tak ta nás neochromí a my najdeme hezké chvíle i uprostřed trápení. Matka je připravená nést váhu dítěte a podstoupit celou porodní bolest, protože své dítě miluje a chce být s ním spojena. Naše láska k cíli je to, co nám dává sílu čelit všem překážkám.

Když přichází nový rok, velmi často od lidí slýcháme: „Minulý rok uplynul tak rychle. Byl pryč, aniž jsem si toho stačil všimnout.“ Pravda je, že čas neplyne ani rychle ani pomalu. Rychle nebo pomalu jej vnímáme podle situací, ve kterých se nacházíme a podle toho, jaký k nim máme postoj. Možná jsme byli skutečně vytížení, ale měli bychom se sami sebe zeptat: „Proč jsem měl tolik naspěch? Měl jsem naspěch, abych dosáhl něčeho pomíjivého nebo trvalého? Příchod nového roku představuje vhodnou dobu k introspekci a k hodnocení našeho duchovního pokroku. Pokud cítíme, že jsme na tom hůře než dříve, musíme se rozhodnout a nedovolit si ještě větší úpadek. Musíme se ujistit, že opět zamíříme kupředu.

15newyear1

Nový rok je i jakýmsi jemným připomenutím skutečnosti, že opět končí jeden rok života na této zemi a naše setkání se smrtí je tak o rok blíže. Před smrtí neuteče nikdo. Přijít může kdykoli. Měli bychom se sami sebe zeptat: „Kdybych se nyní setkal se smrtí, dokázal bych jí čelit s úsměvem? Nebo bych se třásl strachem a nejistotou?“ Pokud bychom skutečně pochopili spiritualitu, nemůžeme mít vůbec žádný strach. Viděli bychom vše tak, jak je a nevytvářeli žádnou nesmyslnou připoutanost.

Život je jako bydlení v pronajatém domě. Nemůžeme tam zůstat natrvalo. Jednoho dne budeme muset dům opustit. Pokud si při pronajímání domu stavíme ještě další, mnohem hezčí a prostornější vilu sami pro sebe, nebudeme při opouštění našeho pronájmu ničeho litovat. Naopak, budeme šťastní. Když se nám ale nepodaří najít místo, kde bychom se mohli trvale usídlit, budeme žít stále v obavách: „Kam půjdu, když mě odsud vyhodí?“ Tak, jako se přesuneme z pronajatého domu do vlastního, musíme se připravit i na přestup z tohoto najatého domu – těla – do domu našeho ducha, který je naším pravým domovem.

Každá připoutanost, kterou si vůči světu vytvoříme, jen dále vyčerpává naši duševní sílu. Zpočátku můžeme mít pocit, že se jedná jen o malou připoutanost a není se třeba ničeho bát. Naše připoutanost ale mezitím roste a my vidíme, že jsme se jí nechali zotročit. Brzy se  tváři v tvář připoutanosti ocitáme v roli žebráka a ona se stává naším pánem. Připoutanost k Bohu je jiná. Víra v Boha nám pomůže kultivovat hodnoty jako láska a soucítění a pomáhá nám říkat správná slova a dělat dobré věci. Připoutanost k Bohu nebo k duchovnímu učiteli nám pomůže odstranit závislost na světu a stát se závislým na své duchovní podstatě.

V dřívější době vnímali lidé Nový rok jako svatý den. Navštěvovali poutní místa, účastnili se modliteb za své blaho a modlili se za sílu k provádění dobrých věcí. Nový rok byl dnem, kdy se darovalo jídlo chudým a obecně projevovala dobročinnost. Dnes tzv. svatost tohoto svátku vymizela a Nový rok se stal dnem, kdy se lidé mohou opít, tancovat a slavit. Není třeba se opíjet, abychom mohli oslavovat. Když lidé zapomenou pravý význam svátku a spojí si s ním jen prázdné oslavy, je to jakoby jedli slupku a odhazovali ovoce. Nemůžeme ztrácet hodnoty, které z nás dělají lidské bytosti.

„Existuje Bůh či nikoli?“ není dnes relevantní otázka. Zeptejte se sami sebe: „Existuje ve světě utrpení nebo ne?“ a „Jak mohu sám přispět, aby utrpení zmizelo – u mě i u druhých, co mohu dělat, aby skončilo?“ Tyto otázky bychom si měli pokládat, zejména na Nový rok.

Proč nacházíme v novém roce novost? Existuje nějaký zásadní rozdíl mezi 31. prosincem a 1. lednem? Je to naše mysl, která vytváří tento pocit novosti a naděje. Pokud budeme neustále dělat něco pro své blaho a pro blaho celého světa, nalezneme novost, vitalitu a nadšení v každém okamžiku. Využijeme-li přítomný okamžik tímto způsobem, úplně to stačí. Neměli bychom odkládat na později to, co je třeba udělat dnes. Plně bychom se měli ponořit do vykonávání dobrých věcí. Každým dnem se musíme snažit vnímat svět z milujícího a radostného pohledu.

Chceme-li žít smysluplný život, musíme mít na mysli pět věcí:

  • Nikdy nepromarněme příležitost, jak pomoci druhým.

Pomoc, kterou poskytneme druhým, vyvolá radost nejen v jejich srdcích, ale i v našich. Například nakrmíme osiřelé dítě; to se nají, hlad zmizí a na jeho tváři vznikne pocit štěstí. Když to spatříme, tak se z jeho štěstí budeme radovat také. To je viditelný výsledek naší činnosti. Existuje ještě jiný, neviditelný výsledek – zásluha (v sanskrtu punyam) vytvořená onou činností. Proto nikdy nepromarněte možnost, jak pomoci a posloužit druhým.

  • V následujícím roce bychom se měli vyvarovat negativních slov. Nikdy nemluvme o druhých špatně.

Budeme-li to dělat, vneseme neklid do své mysli i do mysli druhých. Nikdy nezapomínejme, že vše dobré a špatné začíná slovy.

  • Dbejme na to, abychom nevynechali duchovní cvičení, jako opakování mantry nebo meditaci, ani na jediný den.

Tato každodenní cvičení pomáhají z našich myslí odstranit nečistoty, které se nám tam během dne dostaly. Dávají také pokoj a radost. Například musíme se dostavit do kanceláře na desátou dopoledne. Než půjdeme večer spát, asi se ujistíme, že máme vše nachystáno, abychom zítra přišli včas. Soustředíme-li se na nějaký cíl, dokážeme s radostí vyvinout maximální úsilí a všechny překážky budeme ignorovat.

  • Alespoň chvíli si nechte na satsang.

Studování duchovních textů a čas strávený v přítomnosti duchovního učitele jsou ideálním příkladem satsangu. Kolik času plýtváme zbytečnými řečmi a mluvením? Tento čas můžeme využít k četbě duchovních knih, které nám dají inspiraci.

  • Každý den se celým srdcem modlete k duchovnímu učiteli nebo Bohu za čistotu mysli a sílu ke konání dobrých věcí.

Přeje-li si někdo duchovní pokrok, pak pokora a láska jsou zcela zásadní. Měli bychom si slíbit, že budeme skromní. Jsme-li skromní, pak se automaticky otvíráme tomu, čemu se říká milost.

Každý z nás chce svět, kde bude více dobra a krásy než je nyní. Aby se tak stalo, každý z nás k tomu musíme přispět:

Nový rok bez válek a terorizmu…

Nový rok, kde nikdo nemá hlad a nežije v bídě…

Nový rok, kde všichni mají stejná práva na růst a rozvoj…

Nový rok, kde se všichni budou vzájemně respektovat nezávisle na pohlaví, náboženství nebo barvě pleti…

Nový rok, ve kterém se lidská srdce spojí v lásce a jednotě…

Můžeme snít. Aby se naše sny staly skutečností, musíme být ochotni se obětovat. To, co naplní život rostliny, je její schopnost klíčit, vykvést a mít ovoce. Když se tak stane, rostlina obdaruje okolní svět dobrem a krásou. I když později zvadne, tak poskytne výživu půdě a příštím generacím. Modleme se, aby byl náš život stejně užitečným.

Bůh daroval každému tvář. Budeme-li vyzařovat lásku nebo zlobu závisí jen na nás. Když se budeme stále usmívat, lidé kolem nás se začnou usmívat také. Budeme-li mít v sobě lásku a klid, stejný pocit vznikne i u ostatních. Celé okolí pak bude cítit štěstí. To je způsob, jak v následujícím roce dokážeme našim rodinám, zemím a celému světu zprostředkovat více lásky. Vykročme do nového roku s touto modlitbou. Amma přeje všem svým dětem velmi šťastný rok 2015.

_________________________________________________________________________________

pozn. 1: 24.12.2014 militantní separatisté zabili 81 kmenových vesničanů v indickém státě Assam.

pozn. 2: 16.12.2014 teroristický útok na školu v Peshawaru měl na svědomí 145 obětí, z toho 132 dětí.

zdroj: přeloženo z Amritapuri.org

Novoroční projev 2014

Bud’te soucitní k přírodě a každý den se snažte mít radost

 1.ledna 2014, Nový rok, Amritapuri

Příchod Nového roku se v Amritapuri slavil tradičním způsobem. Po večerním zpěvu se všichni shromáždili v hlavní hale kde byl bohatý program zahrnující moderní i klasický indický tanec a divadelní představení.

Po celovečerním zábavném programu pronesla Amma poselství do Nového roku.

„Jsme na prahu dalšího roku. Pouhá myšlenka na Nový rok v nás budí rozechvění, očekávání, štěstí a slavnostní náladu. At’ květy míru a štěstí rozkvetou v srdcích mých dětí. At’ vůně těchto květů se rozšíří do celého světa skrze vaše dobré skutky. Během minulého roku nás hluboce zasáhlo mnoho událostí. Války, konflikty, přírodní katastrofy, zneužívání žen… a seznam stále pokračuje. Byla zde válka v Sýrii, hurikán na Filipínách, zkáza v Uttarakhandu… děsivý obraz těchto tragedií se odráží i v naší mysli. Vedeme hodně diskuzí a píšeme mnoho o výzvách, kterým lidstvo čelí, ale které si musíme také skutečně připustit. Mnoho lidí mluví o ochraně životního prostředí, ale skutečná pomoc znamená uvést tyto principy v praxi a účelně je využívat. V minulém roce jsme zničili 12.5 milionu akrů lesa. Jak dlouho nám bude trvat než tento les nahradíme? A je to vůbec možné? Vědci nazývají les „plícemi planety“. Měli bychom si uvědomit, že znečišťování řek, oceánů a lesů je jako aplikace jedu přímo do žil našeho těla. Ti samí lidé, kteří mají ochraňovat přírodu jsou také zodpovědní za její ničení. Amma má prosbu: Až budeme dělat novoroční předsevzetí, potřebujeme také rozhodnutí ukázat naše soucítění s přírodou. Každý náš krok, který příspěje k záchraně životního prostředí je vzácností, protože přispívá k zachování života. Je to mnohem větší drahocenost než jakékoliv materiální bohatství. Skrze školy můžeme v našich dětech vzbudit zájem o ochranu přírody, stejně jako jsme v nich vzbudili zájem hromadit peníze.

Pouhým otočením listu v kalendáři nic nezměníme. Zlost, chamtivost a žárlivost v nás, jsou tím, co převrací „dobré časy“ ve „zlé“. Potřebujeme mít v životě vyšší cíle. Představte si lod‘ na oceáně, s plachtou namířenou tak, aby skvěle chytla vítr. Ale pokud její kapitán neví do kterého přístavu namířit, bude jen pokračovat v plavbě po oceánu. Bez cíle, nehledě na to jak pěkně pluje, vše bude marné. Jsou to naše cíle, které nám dávají nadšení, sílu a energii. Činí nás živými. Potřebujeme každodenní praxi, která nám bude nápomocná na cestě k cíli. Jestliže duchovní cesta je našim cílem, budeme se snažit podporovat dobré myšlenky. Budeme se snažit konat ve svém životě dobré věci. Nebudeme stagnovat u zbytečných myšlenek. Nebudeme cítit závist, když druhým se povede dobře. Nebudeme se pozastavovat nad různými věcmi kolem nás, ale budeme se jen snažit dělat to, co je třeba. Budeme číst duchovní literaturu a účastnit se duchovních setkání.

Smrt je neustále kolem nás, tak jako stín. Naše tělo je jako pronajatý dům. V každý okamžik můžeme být požádani o opuštění těla. Namísto bránění a křiku bychom měli být připravení opustit vše s úsměvem a radostí. Před tím než nás smrt přemůže, máme mnoho důležitých úkolů, které musíme dokončit. Život je příležitost ohlédnout se zpět a zhodnotit náš pokrok a v ten samý moment se podívat dopředu a soustředit se na naše činy. Proč jsme nastoupili na tuto životní cestu? Co je našim cílem? Jsme na správné cestě? Nebo jsme ztraceni? Počátek Nového roku je dobrý čas na sebereflexi a pevná rozhodnutí.

14nyear02

Každý den se myjeme, abychom byli čistí. Pro naši mysl je koupelí nadšení. Nestačí cítit nadšení a veselí jen na Nový rok. Musíme si tyto pocity udržet po celý čas. Ráno, když vstaneme, umyjeme se a připravíme se na nový den. Nikdo se nechce ukázat špinavý a zanedbaný. To je většinou naše první denní myšlenka. Ale stejně tak je třeba vyčistit i naši mysl od prachu našich negací. Potom nejenom náš život, ale i životy lidí okolo nás budou krásné. Jestliže máme k životu takový přístup, potom okolní svět bude rozkvétat jako když přichází jaro.

Ať děti Ammy jsou posly lásky a míru. Amma se modlí, aby životy všech jejích dětí byly naplněny štěstím a radostí. Milost ať žehná každému z vás. Zpívejme „Om Lokah Samastah Sukhino Bhavantu“ – Kéž všechny bytosti ve všech světech jsou šťastny. Je téžké zahnat tmu, ale v přítomnosti světla se tma sama vytratí. Podobně ať lampy lásky a soucítění přinesou světlo do srdcí všech dětí Ammy. At’nejvyšší milost nás naplní silou“.

Poselství Amma zakončila modlitbou, aby v přicházejícím roce celý svět směřoval k míru, a pak zazpívala bhajan Khusiyom Ki Bahar. Všichni přítomní zpívali v posvátné náladě, která vyvrcholila v závěrečném refrénu „Lokah Samastah Sukhino Bhavanthu.“

Ke konci se nálada stala pozitivnější a radostnější. Amma zpívala bhajan Meri Jhopadhi De a přihlížející se pohupovali a tleskali. Při poslední písni se sálem nesla taková radost, že někteří vstali a začali tančit. Následovala píseň Tannana Tannana, která zvedla takřka každého ze židle. Po konečném Mata Rani Ki si přítomní pochutnali na rýžovém pudinku podávaném jako prasadam.

Zdroj: amritapuri.org

Novoroční projev 2012

„Ať se nadcházející rok stane kolébkou nového člověka a nové společnosti“


Nový rok, 00:10, 2012; Amritapuri

Amma se modlí, aby se příští rok stal kolébkou nového člověka a nové společnosti.

Nový rok představuje výjimečný okamžik, kdy se lidé snaží napravit veškeré chyby z roku předešlého a překonat svou lenost. Atmosféra je naplněna zájmem a nadšením z nového začátku. Mnoho z nás formuluje svá předsevzetí, snaží se osvojit si nové zvyky. Mnoho začíná psát deník. Když se však podíváme do deníku o šest měsíců později, zjistíme, že svá předsevzetí jsme vydrželi tak prvních čtrnáct dnů, v optimálním případě tři měsíce. U většiny z nás je to běžná praxe. Nedokážeme vytrvale usilovat o správné věci. Trvalé úsilí se vždy setká s úspěchem. Například jedinci, kteří po mnoho let sloužili v armádě nebo jiné organizaci se mohou vždy chlubit jejím čestným členstvím. My však ve svých slibech a správném jednání nevydržíme dlouho. Mnoho jedinců začne cvičit jógu, ale za dva, tři dny přestanou. Mnoho z nás začne s nadšením meditovat, ale za pár měsíců je po nadšení a i po meditaci.

Správné jednání bychom neměli odkládat. Naše mysl se neustále mění. Potřebujeme neustálou bdělost a vědomé úsilí, abychom mluvili hezky, chovali se správně, trpělivě a se soucítěním. Takové jednání se pomalu stane zvykem, který se posléze stane naší pevnou součástí. Úspěch v životě je dán právě těmito zvyky.

Lidským bytostem byla poskytnuta naprostá svoboda, aby svou životní knihu popsali podle svých přání. Bůh nám daruje tužku a papír, ale nikdy neřekne, co máme psát. Pouze ukáže, jak psát; dává nám pokyny. Co napíšeme do své knihy života, závisí jen na nás. Jsme tedy svobodní. Chceme-li, můžeme psát knihu dobra, lásky a krásy. Rovněž můžeme napsat stránky plné nenávisti a zloby. Bůh nám dává rady v podobě výsledků dobrých a špatných činů. Během roku 2011 lidé obdrželi mnoho těchto „rad“.

Přírodní katastrofy, společenské konflikty a ekonomické krize ruší klidný spánek bezpočtu lidí po celém světě. Lidská mysl je každým dnem více pronásledována obavami a úzkostmi. Lidé se nechovají inteligentně a výsledkem toho je narušená harmonie přírody. Vzduch, voda a půda obsahují množství jedů. Příroda, kdysi symbol splněných přání (kamadenu, v hinduismu obraz posvátné krávy, která plní veškerá přání oddaných), začíná trpět nedostatky. Zásoby ropy se markantně snižují, ubývá potravinových zásob a pitná voda a čistý vzduch přestávají být samozřejmostí. Co jsme udělali špatně? Jádro pudla tkví v naší neschopnosti rozlišit mezi skutečnými požadavky a luxusem.

Pokud by naše generace dokázala znovu nastolit povědomí Dharmy, chudoba a hladomor by zmizel jako zlý sen.

Nový rok nás upomíná na plynutí času. Jako voda, která kapku po kapce vytéká z prasklé nádoby, tak se minutu po minutě zmenšuje i naše životní dráha. Největším darem nás, lidských bytostí, který na tomto světě máme, je čas. Cokoli ztratíme lze získat zpět. Čas nikoli. Tuto skutečnost bychom měli mít na paměti a neustále podle ní žít. Také bychom si měli uvědomit, že každé tikání hodin představuje krok ke smrti, která se neustále blíží.

Cokoli na světě uvidíme, uslyšíme či zakusíme, je pomíjivé. Musíme najít trvalou podstatu všeho, Átmán. Poté uvidíme, že nikdo v tomto světě není od nás oddělen.

Dny ubíhají jeden po druhém, ať pláčeme nebo se smějeme. Proč se tedy raději neusmíváme? Smích je hudbou naší duše. Nesmíme se smát chybám druhých. Snažme se vidět v ostatních pouze dobro a sdílejme jen hezké myšlenky, slova a činy. Zkusme se smát i vlastním omylům a zkratům.

Amma slyší od mnoha lidí, že svět roku 2012 skončí. Zastává však jiný názor. V různých částech světa dojde k určitým událostem. Podíváme-li se na naši planetu, na vodstvo, atmosféru, přírodu a lidské bytosti, nalezneme všude neklid.  Neklid se šíří ve světě jako ozvěna hromu v té či oné podobě.  Smrt představuje nevyhnutelnou součást života. Překvapit nás může kdykoli a kdekoli. Stejně jako po napsání tečky za větou začínáme psát další slova, znamená konec jednoho života pouze počátek nového. Nesmíme tedy žít ve strachu. Naučme se přijímat. Pokusme se žít následovně: „Ať se stane cokoli, budu silný, odvážný a šťastný.“ Žít v obavách je jako ležet na svrchní straně bomby; nikdy nedokážeme spát klidně. Amma  si nemyslí, že se letos stane něco velmi vážného. Ve všech koutech světa vždy dochází k tragédiím. Nehody vidíme při každodenním cestování i my. Slyšíme o pádech letadel. Povodně, zemětřesení, cyklóny a tsunami se pravidelně opakují. Ať se nacházíme kdekoli, snažme se být šťastní, kultivujme víru ve svou Pravou Přirozenost a nezištně pomáhejme ostatním.

Každý červ se narodí, rozmnoží se a zemře. Zvířata se chovají stejně. Jestliže se takto chovají i lidské bytosti, jaký je potom rozdíl mezi námi a jinými tvory? Jakou zprávu zanecháme světu? Mudrci díky svému nezištnému jednání žijí navěky. I když nejsme schopni podobné velikosti, snažme se pomáhat ostatním alespoň podle svých malých schopností. Vyroste-li v poušti jen jediný strom, vytvoří alespoň kousek stínu. Rozkvete-li jediná květina, vznikne alespoň malé množství krásy. Nedokážeme možná nic přečíst pod slabou žárovkou, ale když podobných žárovek bude více, uvidíme jasně.  Ve spojení dokážeme hodně. Svět představuje jakési jezero, které nemůže vyčistit pouze jeden člověk. Když však přidá ruku k dílu každý z nás, společně ho vyčistíme. Pokusme se dělat vše, co je v našich silách. Tímto způsobem určitě dosáhneme všeho, co potřebujeme.

Jako jakékoli jiné rozhodnutí, štěstí je také rozhodnutí – je to pevné rozhodnutí, že „ať se stane cokoli, budu štastný. Budu silný. Nejsem nikdy sám.  Paraátmán je vždy se mnou.“ Ať mé děti získají nezbytnou mentální sílu, nadšení a důvěru v sebe sama. Ať se Boží milost dostane ke všem mým dětem.

Výňatky s novoročního projevu Sri Mata Amritanandamayi Devi r. 2012

Při tvorbě stránek byly použity překlady textů z www.amritapuri.org

Aktuální děni okolo Ammy